tag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.comments2022-12-13T14:21:11.262+01:00DesirabiliaJakub Moravčíkhttp://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comBlogger601125tag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-44132112826193611882017-08-26T22:20:27.305+02:002017-08-26T22:20:27.305+02:00Názor muže
Používáme církví doporučenou PPR metodu...Názor muže<br />Používáme církví doporučenou PPR metodu a ta je vlastně celá o dětech. Když někdy chceme spíše oddálit početí dalších dětí, tak vyhledáváme neplodné dny, ale myšlenka na ně - na plodnost - stále přítomná, i když při manželském aktu na ně v tu chvíli zrovna nemyslíme (nebo alespoň já ne). Ale vím, že kdyby se nám podařilo i tak otěhotnět, tak bychom z toho měli radost, tzn. není tam obava, ale spíše takové vzrušení, že necháváme na Pánu Bohu, jak to dopadne. Když se naopak o děti pokoušíme, tak samozřejmě plodivý potenciál je mnohem více aktuální a to i při styku. No a ještě mě napadlo, kdybychom třeba nemohli mít děti (je to smutné, ale stává se, že např. nějaké ženě odeberou dělohu atd.), tak to nevím jak by to bylo.bitloadinghttps://www.blogger.com/profile/13508600539268623068noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-13397672755490489692017-05-27T18:47:30.432+02:002017-05-27T18:47:30.432+02:00Názor ženy
Sex prožívám vysloveně pozitivně právě ...Názor ženy<br />Sex prožívám vysloveně pozitivně právě s myšlenkou na možnost splodit dítě, je to nesmírně vzrušující pocit(nejen sexuálně). Nemůžu se tedy připojit k východisku autora. Jinak křesťanské pojetí rozhodně tělesné požitky nezatracuje a právě tak jak nám byly dány (k užití s manželem), přinášejí nejvíce radosti.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-61654245166367580302016-12-06T08:42:29.959+01:002016-12-06T08:42:29.959+01:00Pak asi nechápu co se snažíš říct. Nechápu, jak po...Pak asi nechápu co se snažíš říct. Nechápu, jak podle Tebe ten výrok zapovídá teologii (jako takovou). Podle mne zcela jistě nezapovídá. Zkus to vysvětlit nějak co nejvíc polopaticky a ne obecně, ale konkrétně na tom, o čem je článek/ten úryvek z katechismu.<br /><br />"Metoda" poznání axiomů teologie - za předpokladu pravdivosti katolické nauky - v podstatě žádná neexistuje, protože tyto pravda jsou zjevené, nikoliv dobývány postupujícím lidským rozumem.JakubMhttp://desirabilia.blogspot.comnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-51210088943470694172016-12-05T22:11:52.988+01:002016-12-05T22:11:52.988+01:00Jak to souvisí s tím, co jsem říkal já?
Moje výro...Jak to souvisí s tím, co jsem říkal já?<br /><br />Moje výroky se týkaly obecně povahy pravdy. Což jsem konec konců výslovně řekl na konci.<br /><br />Jakákoliv nauka, její východiska a zdroje poznání jsou až následná záležitost.Oremirhttps://www.blogger.com/profile/11833689858014493161noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-16073946548871940892016-12-05T08:56:23.710+01:002016-12-05T08:56:23.710+01:00To by asi bylo možno říct, kdyby teologie byla věd...To by asi bylo možno říct, kdyby teologie byla vědou jako každá jiná. Jenže žádná jiná věda si nenárokuje, že by její axiomy byly speciálně zjeveny Bohem, který nemůže klamat nebo se mýlit.JakubMhttp://desirabilia.blogspot.comnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-63205538711556116492016-12-02T23:03:35.792+01:002016-12-02T23:03:35.792+01:00Ve skutečnosti je ale takové vysvětlení neudržitel...Ve skutečnosti je ale takové vysvětlení neudržitelné. <br /><br />Udržitelné by bylo problematicky i v případě, že by byl jeho obor drasticky omezen (obor je prvním problémem toho uvedeného bodu). Např. pokud bychom obor omezili pouze na nezbytné postuláty, pak i ty bychom podrobovali kritickému zkoumání ohledně jejich nezbytnosti. <br /><br />A to setrváváme pouze v oblasti čitého logického kalkulu. Neoddělitelnou složkou zůstává i vymezení pojmů, čili definiční složka.<br /><br />I v případě logického kalkulu, i v případě zkoumání smyslu pojmů je nutné předpokládat, že budoucí zkoumání vrhne nové světlo na již vyzkoumané. Tedy že již vyzkoumané není nezávislé na tom, co má býti vyzkoumáno.<br /><br />Pokud by byla tato závislost porušena, došlo by tím k odtržení od pravdy samotné. Taková tvrzení by přestala mít smysl. Slovní spojení, z nichž by byla složena, by přestala být pojmy.<br />Oremirhttps://www.blogger.com/profile/11833689858014493161noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-85794695522621474362016-12-02T19:10:18.364+01:002016-12-02T19:10:18.364+01:00Díky za komentář a zajímavý argument. Nicméně mysl...Díky za komentář a zajímavý argument. Nicméně myslím, že zastánci toho katechismu by se z toho vyvlekli tak, že by řekli, že zapovězeno je "pouze" pochybovat o již pevně definovaném, nikoliv rozvíjet to, co ještě nebylo rozvinuto. A asi by to byla odpověď úspěšná.JakubMhttp://desirabilia.blogspot.comnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-88853300108396789992016-12-02T13:24:30.929+01:002016-12-02T13:24:30.929+01:00Asi už nebudeš reagovat, ale problémem toho uváděn...Asi už nebudeš reagovat, ale problémem toho uváděného bodu katechismu je, že zapovídá teologii jako takovou.<br /><br />A vzhledem k tomu, že je zřejmě produktem teologie, tedy něčeho zapovězeného, je z věroučného hlediska vnitřně dosti pochybný.Oremirhttps://www.blogger.com/profile/11833689858014493161noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-530048799950153532016-04-04T14:14:38.907+02:002016-04-04T14:14:38.907+02:00Psal jsem asi toto:
1. Snažil jsem se vyjádřit náz...Psal jsem asi toto:<br />1. Snažil jsem se vyjádřit názor, že mnoho konstruktů lidského rozumu lze dobře užívat jako služebné věci, ale že by se neměly stát modlami. Nemyslím si, že je tento můj postoj sofistický. Netvrdil jsem a netvrdím, že korespondenční teorie pravdy je pro Tebe přímo modlou. Domnívám se jen, že tento pohled na pravdu před sebou vidíš stát jako masivní monstrum, jež Ti může některé věci zastínit. Podobně si před sebe třeba Martin Luther vztyčil představu silného ďábla nebo Ludwig Wittgenstein (zejména v Traktátu) představu logického jazyka. Ani pro ně to nebyly modly. Jen si Luther neuměl vždy připustit, že před ďáblem jej ochrání Vykupitel, a Wittgenstein si až v tzv. druhém období uvědomil, že výrazná hodnota jazyka spočívá v tom, že se dokáže od logiky odpoutat.<br />2. Odmítl jsem Tvé tvrzení, že „pokud jde o nelhaní sobě samému, potom abych věděl, co je lhaní a co je vypovídání pravdy, stejně nutně potřebuji korespondenční teorii“, a to z prostého důvodu: V případě lhaní či nelhaní sobě samému nic nevypovídáme, ale buď si přiznáme nebo si zatajíme, jak se liší hodnoty, jež nalézáme uvnitř sebe a nepochybně evidujeme, od hodnot, jež jsou nám servírovány zvenčí. Lapidárně to zobrazuje třeba pohádka Císařovy nové šaty nebo český film Bílá paní (rok 1965), na jehož konci je krátký dialog mezi dvěma postavami, jež se účastnili děkovné oslavy vrchnosti za vybudování nového mostu:<br />„Ale vždyť tu žádný most není.“<br />– „Drž hubu a plav.“Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-10356917688689199072016-04-04T09:32:54.508+02:002016-04-04T09:32:54.508+02:00Omlouvam se,ukliknutim jsem tvuj komentar nechtene...Omlouvam se,ukliknutim jsem tvuj komentar nechtene smazal :-(Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-16591727372517958452016-04-04T08:53:40.795+02:002016-04-04T08:53:40.795+02:00„…nemyslím, že by analogie s hladem byla přiléhají...„…nemyslím, že by analogie s hladem byla přiléhající“<br />…Jako každá analogie i tato je jistě nedokonalá. Ale mě až tak „nepřiléhající“ nezdá. Absence potravy (hlad) je nepříjemný signál, že tělo žádá potravu. Absence sexu je (alespoň pro mnohé lidi) rovněž nepříjemný signál, že tělo něco žádá. Sexuální žádost těla se od žádostivosti potravy liší v tom, že nesměřuje k zachování života daného jedince, ale živočišného druhu. Směřuje analogickým směrem, tedy k zachování života. Hlad se dá obelstít nějakou (nepřirozenou) potravinou bez výživné hodnoty a sexuální žádostivost se dá obelstít nějakou (podle některých také „nepřirozenou“) aktivitou, jež nevede k oplodnění. A jak přijímání potravy tak sexuální chování mají ještě sekundární funkce, například posilování (a oslabování) sociálních vztahů. Opičky bonobo (šimpanz trpasličí, lat. Pan paniscus) o tom vědí své.<br /><br />„To je hodně kontroverzní tvrzení (o stvoření šedesátých let)… To už bys mohl rovnou napsat, že stvořitel stvořil hřích.“<br />…Uznávám, že ve snaze o stručnost jsem se dopustil přílišného zjednodušení. Hipíci jistě dělali mnoho blbostí, jež není korektní „vysvětlovat Bohem“ a o nichž lze s jistou licencí snad pouze tvrdit, že je Bůh „dopustil“. (Jak se s onou licencí tvrdívává o hříchu obecně.) Ale vedle šíření kapavky a alkoholem či drogami zdevastovaných mozků se v šedesátých letech zrodilo i pohrdání upachtěným hromaděním hmotných statků a odmítání násilí. A to jsou podle mne hodnoty, jež do srdcí lidí vkládá Bůh.<br /><br />„A jak by podle Tebe tedy měl stvořitel stvořit sex jakožto oddělen od plození?“<br />…Přiznávám se, že u mnoha stvořených věcí mívám pocit, že by snad bylo bývalo lepší, kdyby je Stvořitel zařídil poněkud jinak. Ale sex mi vyhovuje tak, jak je Stvořitelem učiněn, a v této oblasti bych proto neměnil nic. Vím o lidech, kteří neumějí užívat sexu bez (rizika) plození, ale problém vidím v jejich malé kreativitě a/nebo v jejich velkých předsudcích. Stvořeno je to podle mne (v mezích mých představ) dokonale. Pokud mám v oblasti sexu výhrady, tak ne ke Stvořiteli, ale k lidem. Podle mne bychom mohli být ohleduplnější k těm bližním, kteří mají v sexu problém, jenž neubližuje – třeba neprotestovat proti právním svazkům homosexuálů, neprosazovat církevnické regulace antikoncepce etc. A naopak bych byl pro jisté možnosti efektivní obrany před sexuálním násilím, třeba pro nucenou kastraci nebezpečných sexuálních deviantů.Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-65466297636854599932016-04-04T07:25:04.439+02:002016-04-04T07:25:04.439+02:00http://jakubmoravcik.blog.idnes.cz/c/501500/je-nes...http://jakubmoravcik.blog.idnes.cz/c/501500/je-nestastna-laska-dusledkem-prvotniho-hrichu.htmlJakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-3543250758404483132016-04-03T08:30:40.166+02:002016-04-03T08:30:40.166+02:00"Ale co když pochopení onoho „vně“ pro mne ne..."Ale co když pochopení onoho „vně“ pro mne nebude nejdůležitější? Co když mi v prvé řadě půjde o mou vlastní existenci, o to, abych nelhal sobě o sobě, abych byl v souladu s vlastním svědomím, abych poznal sebe sama, abych žil v pravdě? Pak snad může být jakási korespondence, korelace či podmíněnost vnitřních obrazů s něčím „vně“ docela dobrou věcí služebného charakteru, ale nikoli modlou. Pak je „+ něco dalšího“ mnohem důležitější než jakákoli teorie o vnějšku včetně teorie korespondenční."<br /><br />V prvé řadě odmítám, že bych z korespondenční teorie dělal modlu - říct to je sofismus. A pokud jde o nelhaní sobě samému, potom abych věděl, co je lhaní a co je vypovídání pravdy, stejně nutně potřebuji korespondenční teorii.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-5174183894406389772016-04-03T08:28:02.712+02:002016-04-03T08:28:02.712+02:00Nevím, jestli polemizování o přiléhavosti analogií...Nevím, jestli polemizování o přiléhavosti analogií někam povede, nicméně si nemyslím, že by analogie s hladem byla přiléhající. Hlad je určen jako nepříjemný/bolestivý signál, že si tělo žádá potravu. A tomu v prožitku odpovídá pocit úlevy od této bolesti. Krevní řečiště s tím řekl bych nemají co dělat.<br /><br />"Stvořitel stvořil nejen šedesátá léta 20. století,"<br />To je hodně kontroverzní tvrzení, jelikož se za ním bezesporu skrývá ten význam, že stvořitel stvořil volný sex, fetování a tripy, levičáctví hippies a jejich zájem o východní náboženství. To už bys mohl rovnou napsat, že stvořitel stvořil hřích.<br />A jak by podle Tebe tedy měl stvořitel stvořit sex jakožto oddělen od plození tak, aby to nevyžadovalo dva typy spermatu? Samozřejmě, to řešení klidně může existovat, ale reálná/skutečná forma sexuality, kterou jsme všichni vybaveni, té oddělenosti v mých očích opravdu moc nenapovídá. Dva typy ejakulátu by tomu odpovídaly.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-72384666418692458872016-04-02T12:52:42.097+02:002016-04-02T12:52:42.097+02:00To upozornění je tam pro jistotu, abych se měl pří...To upozornění je tam pro jistotu, abych se měl případně čím krýt před jistými jedinci. Možná jej časem smažu.<br />Jinak díky za komentář, na zbytek odpovím později.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-29493530269342422952016-04-02T11:31:13.306+02:002016-04-02T11:31:13.306+02:00Jakub Moravčík 14. ledna 2016 9:48: „Ona podle mne...Jakub Moravčík 14. ledna 2016 9:48: „Ona podle mne korespondenční teorie (T. Akvinský) je zásadní v tom, že je pro naše myšlení přirozená a nutná a nemůžeme se z něj vysvléct… Tzn. každá teorie pravdy = korespondenční teorie + něco dalšího.“<br />…Sice chápu, že pod jistým zorným úhlem se pro „teoretizování o pravdě“ může korespondenční teorie takto jevit. Ale podle mne to je otázka výchozího (prvotního) postoje či nejvyšších (principiálních)priorit. Pokud mi jde v prvé řadě o to, abych „věděl o onom vně sebe“, pak asi chci předpokládat korespondenci mezi vnějškem a jeho obrazem v mé mysli a každé zpochybnění této korespondence mne traumatizuje, protože ohrožuje samu držitelnost toho výchozího postoje. Ale co když pochopení onoho „vně“ pro mne nebude nejdůležitější? Co když mi v prvé řadě půjde o mou vlastní existenci, o to, abych nelhal sobě o sobě, abych byl v souladu s vlastním svědomím, abych poznal sebe sama, abych žil v pravdě? Pak snad může být jakási korespondence, korelace či podmíněnost vnitřních obrazů s něčím „vně“ docela dobrou věcí služebného charakteru, ale nikoli modlou. Pak je „+ něco dalšího“ mnohem důležitější než jakákoli teorie o vnějšku včetně teorie korespondenční.Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-38330077817693450102016-04-02T10:46:00.992+02:002016-04-02T10:46:00.992+02:00To upozornění na skandálnost textu a návrh na zváž...To upozornění na skandálnost textu a návrh na zvážení, zda číst, beru jako (docela dobrý) vtip. Pokud bych se měl textem zabývat „vážně“, pak bych si patrně dovolil těchto pár poznámek:<br />1. Není nic divného na tom, že sex je (ať již evolucí nebo Stvořitelem, já v tom nevidím žádný protiklad) určen k rozmnožování, a přitom se v mysli souložících lidí (většinou) neobjevují obrazy početí, porodu, novorozence, potomka v jakémkoli věku či dalších potomků z následujících pokolení. Analogicky například hlad je určen k doplnění energie a stavebního materiálu pro tělo a člověk (a nejspíš ani jiní živočichové) si při jídle také (většinou) nepředstavují trávení, průnik molekul střevní stěnou, dopravu živin krevním řečištěm, metabolické procesy v buňkách nebo růst tkání.<br />2. Není pravda, že křesťan musí nutně mít ze sexu trauma. Katolická církev se v této oblasti zajisté patlá dosti zbytečně a poněkud trapně, ale Bible má k sexu celkem zdravý vztah, ať již „nezúčastněně“ popisuje, jak lze z přemíry sexuální touhy zblbnout (David, Bat-ševa a chudák Urijáš), nebo sex opěvuje jako Boží dar (Píseň písní), anebo stručně konstatuje, že i osoby, jež si vydělávají poskytováním sexuálních služeb na živobytí, mohou na cestě do Božího království předcházet ctihodné farizeje, zákoníky, velekněze a „starší (zbožného) lidu“ (Mt 21,31.32).<br />3. Není pravda, že pro oddělení sexu od plození by Stvořitel musel muže vybavit dvojím ejakulátem a možností volby mezi nimi. To je představa hodná člověka s trestuhodně malou sexuální fantazií. Stvořitel stvořil nejen šedesátá léta 20. století, ale snad ještě erotičtější středověkou (tedy skrz naskrz křesťanskou) trubadúrskou kulturu, v níž byl sex opěvován, konzumován a kultivován mnoha zajímavými způsoby, pouze (alespoň „oficiálně“) s výjimkou „klasického“ koitu. (Tedy bez nutnosti přepínání mezi typy ejakulátu.) Minesengeři opěvovali v sexu kreativitu, byli otevření vizuálním vjemům, zdůrazňovali touhu, očekávání a prožitek, jen to (nevím proč) spojovali výhradně se sexem mimo manželství. K manželství patřil (jak podle minesengrů, tak podle mnohých církevních činovníků) sex nudný, bez vizuálních vjemů a v podstatě bez prožitku.<br />4. Nevím, co je „hledisko ortodoxního křesťanství“, zmíněné v předposledním odstavci. Zejména nevím, proč by se takové hledisko mělo definovat ve vztahu k sexu a proč by mělo být úplně jiné, než co člověku alespoň ve formě indicií přichází na mysl při čtení Písma. Osobně poměrně dlouho aplikuji minesengerskou formu na matérii manželství (tedy: sex si „užívám“ a nevěru nepěstuji) a docela mi to vyhovuje. Z hlediska toho divného „ortodoxního křesťanství“ to možná není úplně obvyklé, ale že bych se zrovna z tohoto důvodu cítil jako „hříšník“, to se fakt necítím.Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-73546300378599302342016-04-02T10:26:18.466+02:002016-04-02T10:26:18.466+02:00tak, tvrdí se že některé ženy se vyžívají v tom kd...tak, tvrdí se že některé ženy se vyžívají v tom když říkají svým partnerům před pohlavním stykem něco takového jako ˝udělejme si děti˝.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/10835466090283044293noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-40104657475440140112016-01-14T18:53:06.007+01:002016-01-14T18:53:06.007+01:00„V jakém přesně smyslu je to poznání zaujaté?“
…In...„V jakém přesně smyslu je to poznání zaujaté?“<br />…Inu, život bývá občas drama: Pod vlivem svých osobních dispozic a své interakce se světem si vytvořím nějaký „světonázor“, „hodnotový systém“ a „návod na fungování v tomto světě“. V tom všem mohou být nějaké empirické (kvazi)poznatky jak typu omezujícího (např. „hlavou zeď neprorazím“ nebo „sytý hladovému nevěří“), tak i aktivizujícího (např. „odvážnému štěstí přeje“ nebo „s každým se nějak domluvím“). To je fáze expozice. Třeba to nějakou dobu funguje bez velkých zlomů a ony (mnou vykonstruované) systémy a (kvazi)poznatky se mi začnou jevit jako „objektivně“ platné nebo aspoň jako logický výdobytek „nezaujatého“ poznání. A pak přijde mezní situace, nějaká kolize, o níž mnozí existenciální myslitelé tvrdí, že právě tam se nějak naplňuje, zhodnocuje či posouvá má existence. A v té mezní situaci mi ty „objektivně platné“ systémy nefungují nebo prostě nestačí. Začnu tušit a pak silně zaujatě „vědět“, že se děje něco, co mě nebo někoho blízkého buď intenzivně neuspokojuje, nebo nespravedlivě drtí, nebo nemilosrdně zahanbuje, nebo něco úplně jiného, nebo třeba i leccos z toho současně. To je krize. Pokud jsem normální, tak si v krizi jistě nelibuji, ani ji nepřijímám nezaujatě. Chci to nějak řešit, obrátit (takže peripetie), jsem touto snahou silně zaujat a dostává se mi silně zaujatého poznání.( A nebo taky ne. (Teď jde jen o to, kdy je co happy end, katarze nebo katastrofa.))Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-80776740796586463692016-01-14T09:48:11.645+01:002016-01-14T09:48:11.645+01:00Rozumím, jak to myslíš. Jde o koncepci blízkou Blo...Rozumím, jak to myslíš. Jde o koncepci blízkou Blondelovi - pravda jako shoda myšlení a života (jednání). Je pravda, že ŘKC toto pojetí odsoudila.<br />Ona podle mne korespondenční teorie (T. Akvinský) je zásadní v tom, že je pro naše myšlení přirozená a nutná a nemůžeme se z něj vysvléct. Každá definice nějaké teorie pravdy nutně předpokládá korespondenční teorii už jen proto, aby vůbec mohla být definována. Tzn. každá teorie pravdy = korespondenční teorie + něco dalšího.<br />Mi je Blondelovo pojetí asi sympatické, ale nesmí se explicitně distancovat od korespondenční teorie (bez níž by tato distance ani nebyla realizovatelná).<br />V jakém přesně smyslu je to poznání zaujaté?Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-18982176322965979772016-01-14T07:34:15.031+01:002016-01-14T07:34:15.031+01:00Dovoluji si domnívat se, že problém lze vidět šíře...Dovoluji si domnívat se, že problém lze vidět šířeji, než ve střetu pokoncilního a předkoncilního katolicismu. Podle mne jde o „kritický problém pravdy“. (Termín jsem si vypůjčil tuším od J. Fuchse, ale jeho přístup nesdílím.) Ve filosofii, zejména v té, jež se zaměřuje vně filosofujícího subjektu (ať již adjektivum „objektivní“ užívá či zatracuje) se občas řeší otázka, zda lze pravdu definovat jako shodu vnitřního přesvědčení či názoru s něčím „tam venku“. Kdo tak činí, hlásívá se k (1) adekvační neboli korespondenční teorii pravdy. (Tam bývá řazen Aristotelés („pravdivé je tvrdit, že to je, o tom, co je“) nebo Tomáš Akvinský („Veritas est adaequatio rei et intellectus“).) Kdo tak nečiní, hledá definici pravdy třeba v (2) logické bezespornosti určitého teoretického systému nebo v (3) konsenzu s nějakou (početně či jinak významnou) skupinou. Mně se zdají všechny tři tyto „teorie“ pravdy problematické. Neboť: (1) O shodě s něčím tam venku mohu těžko zcela nezvratně přesvědčit sebe a své bližní, (2) dokazatelně bezesporné mohou být jen jednoduché a systémy, jež jsou pro filosofii nezajímavé a pro život nepoužitelné, a konečně (3) většina se většinou mýlí. Osobně se přikláním k pojetí pravdy, v němž jde o adekvaci či korespondenci, ale nikoli ve smyslu Aristotela a Tomáše. Pravdivý jsem tehdy, když to, co navenek říkám a činím, je adekvátní mému svědomí. Tedy vnitřnímu stavu, jenž se nějak poskládal z toho, co jsem dostal jako vrozené (od Boha skrze genetický kód, skrze období prenatálního vývoje a třeba ještě vtiskování) a čím jsem prošel ve svém životě (to je také od Boha, ale od doby někdy po či okolo vtiskování již za mé spoluúčasti). Do kolize se svým svědomím se zajisté dostávají i jiní lidé, než předkoncilní katolíci, náboženští fundamentalisté, marxističtí revolucionáři a podobní vyznavači doktrín, které zakazují pochybovat. I člověk hlásající svobodu ve všech možných a nemožných podobách (a jistě i ten agnostik ateista, jež propíráme ve V1) se dostává do situací, kdy korespondence mezi praxí a svědomím skřípe. V takových situacích má člověk mimo jiné šanci na poznání. Podle mne jde v těchto případech o poznání dosti důležité, možná i zcela zásadní. A o poznání velmi, velmi zaujaté.Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-81756704055462849912016-01-13T12:12:39.661+01:002016-01-13T12:12:39.661+01:00Ad V1) Díky za informace, které jsem neznal! Zvláš...Ad V1) Díky za informace, které jsem neznal! Zvlášť o kard. Beranovi. Každopádně, právě o tomto je veden spor mezi předkoncilními a pokoncilními, jak jistě víš. To už je ale jiná debata.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-27630647937582024292016-01-12T18:01:58.344+01:002016-01-12T18:01:58.344+01:00Ad V1) … Za ním totiž následuje zdůvodnění, proč s...Ad V1) … Za ním totiž následuje zdůvodnění, proč si to myslím.<br />Omlouvám se, V Tvém textu mi nefunguje odkaz (patrně slovem „zde“, jež se nachází v druhé větě po mnou citované tezi). Ale pravý sloupec vedle textu mi osvěžil paměť. Pokud Tě dobře chápu, odvoláváš se na „Střední katechismus“ schválený 9. dubna 1894, jenž „zakazuje pochybovat“ o některých věcech víry. Dovoluji si připomenout, že Druhý vatikánský koncil do značné míry nahlédl škodlivost a nemožnost takového zákazu. Biskup De Smedt tuším někdy na podzim 1962 k takovým zdrojům, s kterými v této souvislosti pracuješ, řekl: „Nenuťte texty promlouvat mimo jejich dějinný a naukový kontext, nenuťte ryby plavat mimo vodu.“ A pražský arcibiskup a kardinál Josef Beran pronesl před koncilním shromážděním řeč, v níž prohlásil, že každé potlačování svobody svědomí je morálně škodlivé, a to i tehdy, mají-li potlačovatelé na mysli prospěch pravé víry. Že vždy a všude útisk svobody svědomí u mnoha lidí vyvolává pokrytectví. Je vysoce pravděpodobné, že zkušenost kardinála Josefa Berana s nesvobodou panující v tehdejším Československu měla nenulový vliv na některé formulace o náboženské svobodě Deklarace Dignitatis humanae, jak ji koncil přijal a papež Pavel VI. vyhlásil 7. prosince 1965. Kdybych byl katolík, cítil bych mimo jiné i na základě deklarace Dignitatis humanae volán k upřednostnění nepředsudečného přístupu k poznání před jakýmikoli „zákazy pochybování“, jež podle mne sotva mohou fungovat jinak než pod přikrývkou pokrytectví.<br />Ad V2) … Naturalistům jde hodně často (skoro vždy?) o redukci.<br />To je možné. Mi šlo o to, že pokud solidní vědec nějaké jevy solidně vědecky „vysvětlí“, tak to (1) oceňuji a (2) nevidím důvod k předpokladu, že lépe či častěji na vědecká vysvětlení přicházejí naturalisté, ateisté nebo pozitivisté, a hůře či méně často teisté. A samozřejmě (v přírodovědě a v těch humanitních oborech, kde ateismus není handicapem) ani naopak. V teologii tato „rovnost příležitostí“ neplatí, protože ateista teologii nemůže pěstovat, tedy v ní nemůže ani excelovat. Ale třeba v religionistice může.Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-843496342720132442016-01-12T16:26:49.401+01:002016-01-12T16:26:49.401+01:00Ad P1) poznámka zajímavá, trochu Augustinovská. Ji...Ad P1) poznámka zajímavá, trochu Augustinovská. Jinak je fakt, že asi používáš termín zaujatost trochu jinak než já (viz P2). I když ... těžko říct. Napadá mne anglické slovo BIAS.<br />Ad V1) Trošku jsi vytrhl citát z kontextu. Za ním totiž následuje zdůvodnění, proč si to myslím.<br />Ad V2) jenže je právě rozdíl mezi vazbou a redukcí. Naturalistům jde hodně často (skoro vždy?) o redukci.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-731264549445373952016-01-12T15:41:07.532+01:002016-01-12T15:41:07.532+01:00Dovolím si dvě předsunuté poznámky (P1 a P2) a dvě...Dovolím si dvě předsunuté poznámky (P1 a P2) a dvě, snad věcné, poznámky k textu (V1, V2).<br />P1: Člověk je tvor, jenž dokáže nějak vnímat vždy širší horizont, než kam může sám dojít. Řečeno téměř „aristotelsko–scholastickou“ terminologií: jeho potence vždy přesahuje jeho aktuálnost. Proto si z možností (potence) poznání vždy vybírá. Realizace výběru je podle mne spjata se zaujetím. Někdo skrze poznání směřuje k úspěšné spekulaci na burze, druhý ke kvalitním mezilidským vztahům, třetí ke smíření se sebou samým a/nebo s univerzem či s Bohem. Proto se domnívám, že nezaujaté poznání není ani možné, ani žádoucí.<br />P2: Faktor působící proti poznání, jenž odvádí od vědecké důslednosti a/nebo lidské upřímnosti, jenž nabádá k podřízení poznání diktátu totemu a tabu, bych nenazýval zaujatostí, ale předsudkem.<br />V1: Nesouhlasím s tvrzením, že „ateisté či agnostici mají na nezaujatost (resp. nepředsudečnost) poznání přece jen malinko větší šanci, než křesťané“. Považuji za možné, že ateisté či agnostici budou častěji zaujati pro jiný typ poznání, než je poznání vedoucí ke smíření se sebou samým a/nebo s univerzem či s Bohem. (Ale ani to netvrdím s jistotou.) Šanci na různou míru (ne)předsudečnost považuji za stejnou. Šanci na nezaujatost za nulovou, tedy také stejnou, a tuto nulovost považuji za nutnou a žádoucí.<br />V2: Nesouhlasím s tvrzením, že „ateisté popř. naturalisté se budou snažit existenci těchto tužeb (po štěstí, dobrém pocitu, lásce etc.) spíše ,vysvětlit‘ – chemicky, evolučně, psychologicky atp, a redukovat je tak na něco jiného, než čím jsou.“ Považuji se za teistu, ba dokonce za křesťana, a touhy uvedené v poslední závorce hodnotím vysoce kladně. Přitom mě zajímá jejich vazba na chemii, evoluci, psychologii, fyziologii, sociologii etc. A vůbec si nemyslím, že studium těchto vazeb redukuje zmíněné tužby na něco jiného, než čím jsou. Tak jako chemický rozbor inkoustu a papíru nesnižuje hodnotu literárního díla, jež je pomocí inkoustu a papíru pro nás zaznamenáno.Nazemidanhttp://nazemidan.goneo.cz/noreply@blogger.com